26.01.2017
Moderní byt neznamená jen vysoký lesk a značkový nábytek. Najdou se i výjimky, které vznikají pod taktovkou improvizace a jižanských vlivů. Je-li vaším cílem především originalita a osobité bydlení, inspirujte se vintage stylem.
Vlastníte velice půvabný byt v domku na Teplicku, jak dlouho tady žijete?
Žijeme tady již 30 let, je to dům manželových rodičů.
Vintage styl, který jste zvolila, dodává interiéru zvláštní atmosféru a trochu připomíná romantickou Francii... Proč jste se rozhodla zrovna pro tento směr?
Nikdy jsem příliš nevyznávala módní styly a vždycky jsem se obklopovala staršími věcmi, které mají své kouzlo a duši. Neznamená to ale, že se vyžívám ve starých krámech a historii. Co je to vintage a jeho možnosti, jsem zjistila, až když jsem oslovila designérku.
Uvažovala jste i nad modernější podobou interiéru?
Abych se přiznala, jednou jsem si koupila skříňky ve vysokém lesku, a to červené. Na zdi visely týden. Já nevím, co mě to napadlo. Okamžitě jsem se jich zbavila, asi neumím dobře kombinovat.
Co se vám líbí a nelíbí na současných trendech z oblasti bydlení?
Přiznám se, že trendy příliš nesleduji, možná i proto jsem dost dlouho tápala, jak interiér doladit. Určitě nejsem zastáncem minimalismu. Připadá mi, že všechny domácnosti jsou pak stejné. Vždyť dnes máme na výběr spoustu různých stylů a nabídka trhu se od minulého režimu výrazně změnila. Když jsem na dovolené, běhám ráda po bleších trzích a inspirací mi je Itálie a Francie.
Zmínila jste se o designérce. Sama jste ale aranžérka, proč jste se rozhodla pro spolupráci?
Měla jsem za to, že navrhnout interiér pro mne nebude nic těžkého. Ale neustále jsem něco měnila, ladila detaily... Můj problém asi spočíval v tom, že jsem vše až moc aranžovala. Nakonec jsem to vzdala.
Designérku Pavlu Kirschner znám delší dobu, ale o pomoc jsem ji požádala, až když jsem viděla její byt. Začala jsem se víc zajímat o její práci a sama se přesvědčila o tom, že si Pavla umí poradit s čímkoli.
Měla jste výhrady k dispozici bytu?
Dispozice bytu se nezměnila. Před několika lety byla provedena celková rekonstrukce domu a do aktuálního stavu jsem už nechtěla zasahovat. Pavla měla za úkol udělat mě náramně spokojenou.
Měla jste nějaké zvláštní nároky na nábytek a doplňky? Podle čeho jste vybírala starší kusy a jakým materiálům dáváte přednost?
Já jsem všemu nechala volný průběh. Pavla měla volné ruce, znala jen rozpočet a já jsem zažila dny plné překvapení. I když jsem proces sledovala od začátku, stále jsem netušila, kam směřuje. Nejvíc věcí našla na půdě, a když udělala ze schodové stupnice stolek, nestačila jsem se divit. Potiskla látky, většinu obrazů sama namalovala. Nádherný pracovní stůl v kuchyni je z Loděnic, křesílko je klasika od Eamesových...
Mám moc ráda dřevo, ale Pavla ho doplnila chladnějšími prvky v podobě kovové stoličky v kuchyni a křesla od Dieslu v obývacím pokoji, které nesmí u vintage stylu chybět. Neuměla jsem si představit, jak dobře to bude ladit.
Byt je převážně v neutrálních barvách...
Dříve jsem všechno zařizovala do jedné barvy - měla jsem modré období, oranžové, lososové, dokonce jsem jednou koupila meruňkovou koženou sedačku. Tu Pavla vyhodila jako první. Dnes vím, že zařizovat se tímto způsobem je omyl. Ona mi hodně oblíbených barev nechala, jen mi ukázala cestu jak dál.
Každého jistě na první pohled zaujme neobvyklá tapeta v jídelně i další originální doplňky a dekorace. Můžete k tomu něco povědět?
Když Pavla vybrala tapetu, upřímně přiznávám, že jsem se lekla. Sama bych asi vybrala hnědou a zase bych pokračovala v nudné koleji. Trend závěsných talířů se mi také moc líbí, protože interiér skvěle oživí. Hodně se mi líbí Fornasettiho hlavy, ale třeba i citáty...
Jaké místo máte v bytě nejraději a proč?
Já jsem teď spokojená se vším a neumím se rozhodnout, co je nejhezčí. Vždyť Pavla mi změnila i vstup do domu, kam přistavěla ke zdi staré thonetky, takže už u dveří jsem v sedmém nebi.
Máte nějakou radu pro naše čtenáře, kteří si libují ve vintage stylu, ale k zásadní změně nemají odvahu?
Myslela jsem si, že vintage styl je jen sbírka starých krámů, ale on má svůj řád. Pravidlem je vkusné kombinování. Pavla z mého starého haraburdí vytvořila atraktivní kousky a z nudného bytu se rázem stalo originální místo k odpočinku. Nikdy mě nenapadlo, že budu sedět na „krávě" a koženou sedačku uložím na půdu. Takže nebojte se být originální, je to zábava.