01.01.2020
připravila: Jana Polomová

Loft 32 je plný pravých úhlů, trojúhelníků, zkosení a překvapivých zlomů. Ostré geometrické linie zde přitom působí neuvěřitelně křehce. Monumentální konstrukce zase ponechává prostor dobře prosvětlený a pocitově lehký. Historie místa patrná při pohledu ven je uvnitř popřena silně futuristickým výrazem. Tak vypadá loft, kterému je industriál cizí.

Bývalá budova Baťových závodů z roku 1930 známá pod označením 32 sloužila nejprve jako centrální sklad obuvi, po náletu v roce 1944 však z desetipodlažního objektu zbylo pouze torzo. Později byla na jejím místě postavena centrální transformovna závodu a elektrorozvodna pro válcovnu gumy, ale nová desetipodlažní budova č. 32 určená pro gumárenskou a obuvnickou výrobu byla dokončena až v 80. letech.

V roce 2014 prošla rekonstrukcí a dnes je multifunkčním komplexem obchodů, služeb a bytů. Budova s jedinečnou historií má výhodnou polohu v centru města, v horním podlaží proto vznikly byty s výhledem na Zlín. Prostory s výškou 4,2 metru, vybavené rozměrnými okny, jsou ideálním východiskem pro velkorysé bydlení loftového typu. Autorem jednoho z nich je architekt a výtvarník Petr Janda, zakladatel studia Brainwork.

Byt o celkové ploše 156 m2 se nachází v 8. podlaží a od svých sousedů se liší především tím, že záměrně nenavazuje na industriální charakter objektu a nevyužívá materiály ani uspořádání prostoru typické pro většinu loftů. Řešení maximálně zapojuje obraz města do prostoru bytu a vytváří zajímavý kontrast s výhledem na zlínský mrakodrap a údolí Jižních Svahů. „Vnitřní prostor pracuje s postupným otevíráním jednotlivých epicenter bytu, umožňující zónování na společenské a soukromé partie pomocí vícestupňové gradace jednotlivých výškových úrovní, nikoli ostrým předělem. Interiér je definován jako kompozice hlavního volně tvarovaného společenského prostoru opřeného do zalomené nábytkové příčky a vestavěné kuchyně, ukrývající za sebou dva pokoje, koupelnu, vstupní zádveří a tajné schodiště.

Skrze tuto příčku vstupujeme do hlavního převýšeného prostoru definovaného vloženou rampou nastoupávající z obytné kuchyně s jídelním zálivem přes dětský kout zakousnutý do parapetu okna a záliv vymezený dvěma atypickými pohovkami až do ložnice s vestavěnou kruhovou vanou,“ uvádí autorská zpráva. „Tvar vrostlý do podlahy a stěn interiéru je tvořen strukturou sestavenou z trojúhelníků, která se spirálovitě obtáčí kolem středu dispozice a vytváří pódium, jež je zároveň hledištěm přivráceným k výhledu na město.“ Atypické pohovky jsou součástí této masivní konstrukce, která působí velkolepě, a přesto ponechává prostor dobře prosvětlený a pocitově lehký.

Jednotlivé funkční zóny jsou jednoznačně odděleny pro praktické každodenní využívání a zároveň je loft jako celek maximálně otevřený. Kromě dispozičního řešení na tom má zásadní podíl výběr materiálů a barev. Bílá podlaha z PVC, zábradlí a posuvné příčky ze skla v ložnici, bíle mořená březová překližka, bílé koženkové čalounění a lakovaná kuchyně ve vysokém lesku opticky významně zvětšují prostor, a interiér se tak zdá být daleko velkorysejší, než jaké jsou jeho skutečné rozměry.

Ing. arch. MgA. Petr Janda, studio Brainwork

„Hledáme autentická řešení skrytá uvnitř každého zadání. Za součást práce považujeme iniciaci vznikajících úloh ve veřejném prostoru, a to jak v úrovni architektonické, tak i společenské, obsahové a programové. Navrhujeme s důrazem na autorský přístup, propojení fyzických i metafyzických vrstev návrhu, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů do kontextu architektury a s tendencí ke konceptuálnímu přístupu.“

Petr Janda vystudoval SPŠ stavební ve Zlíně, fakultu architektury ČVUT v Praze a Školu monumentální tvorby na AVU. Působil nejprve v ateliéru A69 architekti, později spoluzaložil architektonickou kancelář Sporadical a v roce 2008 otevřel vlastní studio Brainwork. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, např. Grand Prix architektů 2007 a Národní cenu BigMat 2013 za liberecký památník obětem komunismu, 1. cenu Aboard city za apartmánový botel na Vyšehradě atd. V letech 2011 až 2014 byl členem představenstva ČKA a předsedou pracovní skupiny Propagace architektury. Studio Brainwork se zabývá projektováním širokého spektra objektů od památníků přes individuální obytnou výstavbu, muzejní expozice až po velké specializované celky jako kostel, letiště, lodní terminál, administrativní budovy aj. Od roku 2009 se architekt Petr Janda zabývá pražskými náplavkami, poslední dva roky v pozici architekta náplavek pracuje mj. na revitalizaci Rašínova nábřeží v Praze. V aktuálním základním týmu ateliéru jsou Anna Podroužková, Kateřina Tšponová a Maty Donátová.

www.petrjanda.com