22.01.2025
připravila: Libuše Lhotská
Přestavba původní hospodářské budovy na malý domek poskytovala rodině možnost společného bydlení. Zastaralé řešení i vybavení si ale časem vyžádalo kompletní změnu. O novou podobu si řekla také koupelna, která už nevyhovovala funkčně ani esteticky.
Hlavním motorem celé proměny byla paní Radka, která se už několik let zajímá o interiérový design. Možnost zařídit nový domov se pro ní stalo ideální příležitostí vyzkoušet, jestli se za zájmem skrývá i schopnost sama něco navrhnout a zrealizovat. Jejímu partnerovi se sice zpočátku do velkých proměn příliš nechtělo, nakonec ho ale svým nadšením přesvědčila.
Foto: Lukáš Hausenblas
Začalo to ložnicí
„Dlouho jsem přemítala, jak by se dal dům zařídit, a za dobu, co jsem tu žila, jsem ho v myšlenkách předělala snad stokrát,“ vzpomíná Radka. „Když jsme se pak definitivně rozhodli, měla jsem už docela jasnou představu.“ Začala ale opatrně. Nejdřív sama změnila celou ložnici, a když partner viděl výsledek, začal být celkové rekonstrukci konečně nakloněný. Díky Radčině dokonalé přípravě už pak šlo všechno jako po drátkách. Po ložnici přišla na řadu kuchyň, do jejíhož plánování vstoupila i hlava rodiny, která si přála černý kuchyňský nábytek. „Z černé jsem měla zpočátku obavy,“ říká Radka. „Kuchyňská linka v matném provedení ale vytvořila v celém interiéru skvělý kontrast, takže už bych si tam teď jinou barvu nedokázala představit.“ Osvědčenou černou barvu tak následně použili i v koupelně.
Foto: Lukáš Hausenblas
Přeřazeno na neutrál
Původní koupelna byla v domě místem, které Radce z pohledu estetiky vadilo patrně nejvíc. Jak dnes vzpomíná, oranžové kachlíky na stěnách byly dlouho její noční můrou. Proto si na její barevnosti dala obzvlášť záležet a zvolila stejnou neutrální kombinaci barev jako ve zbývajících částech obydlí. Pro zdůraznění celku pak použila několik černých prvků. I když chtěla původně pouze bílé stěny, nakonec i tady ustoupila přání partnera a stěnu u umyvadel nechal obložit tmavými dlaždicemi s dekorem rezavého kovu. Černý nábytek s matným povrchem zhotovil na zakázku truhlář.
„Chtěla jsem zařídit koupelnu tak, aby tu byl dostatek úložných prostor a na desce u umyvadel se nic zbytečně nepovalovalo,“ zdůrazňuje Radka. „Proto nechala na desku ke stěně vedle umyvadel umístit ještě polici, ve které má každý z rodiny své vymezené místo.“
Foto: Lukáš Hausenblas
Do prostoru
Jedním z prvků, který byl pro paní domu v koupelně velmi důležitý a jemuž se podřídilo plánování celého řešení, byla volně stojící vana. Tu si přála mít pod oknem, aby se v ní dalo při relaxační koupeli číst při denním světle. Umístění monolitického prvku ale prostor koupelny moc nenahrával. Vedle vany se totiž ještě musela vejít toaleta se zástěnou, takže se část podlahy za vanou, kde je umístěna baterie, stala nepřístupnou. To ale Radku neodradilo a společně s instalatérem vymysleli neobvyklé řešení, které umožňuje pootočení části vany směrem do prostoru, takže se dočasně vytvoří potřebný průchod. Stejně jako vanu si majitelé přáli zachovat v koupelně i sprchový kout, pro který se našlo místo u stěny naproti umyvadlům. Tvoří jej jednoduchá konstrukce typu walk-in s černými rámy, černě lemovaná nika a sprchový žlábek. Černé jsou taky všechny baterie a nástěnný radiátor. Zajímavě si Radka poradila s oddělením toalety, pro které využila dřevěné lamely, jež celek příjemně zateplují a ponechávají mu dojem vzdušnosti.
