24.04.2025
Komerční sdělení
Většina lidí tráví v interiéru kolem devadesáti procent svého času, není proto radno podceňovat jeho vliv na lidské zdraví. Mnohé vědecké analýzy dnes ukazují, že jednou z příčin vzniku zdravotních problémů je použitý materiál a vlastní provedení stavby. Podstatnou složkou zdravého vnitřního prostředí je dostatek přirozeného denního světla.
Přísun přirozeného denního světla má na náš organizmus zásadní vliv. Jde především o místnosti, kde trávíme nejvíce času – například obývací a dětský pokoj či v pracovnu. „Při plánování budoucího bydlení je proto dobré myslet na orientaci těchto místností vůči světovým stranám. Mnohem hůře se nám bude pracovat, studovat či relaxovat tam, kam sluneční paprsky během celého dne vůbec nedopadají,“ radí Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení (IZB).
Požadavek na to, kolik světla by mělo do místnosti proniknout, se řídí platnými normami a hygienickými předpisy. Již při návrhu stavby musí projektant zohlednit míru denního osvětlení a přímého oslunění interiéru. Roli hrají mimo jiné především rozměry a půdorys místnosti. Od toho se pak odvíjí výpočet minimální velikosti oken, aby byl prostor dostatečně prosvětlený. „Důležité je vzít v úvahu i to, jaké zasklení bude v okenním profilu osazeno. U oken se běžně dbá na co největší tepelnou izolaci, také na větší bezpečnost, útlum hluku nebo vyšší požární ochranu. To vše se promítá do skladby zasklení. Je ale nutné počítat s tím, že zvětšená tloušťka skla nebo různé bezpečnostní či protihlukové fólie prostup světla zasklením sníží. To je možné kompenzovat doplněním o speciální čirá skla s vyšší světelnou propustností,“ vysvětluje Ing. Pavel Kašpar, manažer technického vývoje společnosti VEKRA, největšího české dodavatele oken a stínění na klíč.
Foto: Vekra
Na to, kolik světla do interiéru pronikne, má zásadní vliv také tvar okna. I ten by ovšem měl být přizpůsoben dané místnosti. „Vertikálně orientované okno propustí více světla směrem do hloubky prostoru. Výrazně široká místnost ale může být méně pokrytá požadovanou intenzitou světla, než kdyby v ní bylo pásové okno. Tvar okenních prvků by proto měl být rovněž stanoven projektantem podle půdorysu místnosti a toho, kam bude světlo dopadat a jak bude jeho intenzita rozprostřena v ploše,“ dodává Ing. Pavel Kašpar ze společnosti VEKRA.
Foto: Vekra
Ani při rekonstrukci světlo nepodceňujte
V případě rekonstrukcí je dostatečná míra prosvětlení interiéru často podceňovaná. Stará okna obvykle mívala slabší rámy a skla s dobrou světelnou propustností, takže interiér byl dostatečně osvětlený, ovšem na úkor poměrně značných tepelných ztrát. Dnes jsou požadavkem co nejlepší tepelnětechnické parametry oken, u starších domů ale může v některých případech dojít k horšímu prosvětlení interiéru. K tomu by měl majitel či investor přihlédnout a vzít při výměně oken v úvahu jak požadavky na tepelnou izolaci, tak i prostup světla.
Foto: Vekra
Problémem může být také tvar a členění stávajících oken. Staré domy mívaly okna malá a hodně členitá. Pokud majitel při jejich výměně zvolí moderní okna ve dvoukřídlém či hodně členitém provedení, aby zachoval stávající vzhled, musí počítat s horším prostupem světla do místnosti. V takových případech je proto vhodnější volit jednoduchá okna.
U starších domů se lze setkat s okny často spíše menších rozměrů a poměrně úzkého a vysokého tvaru. „Je třeba si uvědomit, že různé středové sloupky a výrazné členění oken zmenší plochu skla a tedy i prostup světla do interiéru.,“ radí Ing. Pavel Kašpar ze společnosti VEKRA. Možností je zde také zvětšení původního otvoru. Pokud se to ale bude provádět i do šířky, bude nutné zároveň osadit i nový, delší okenní překlad. Aby nedošlo k narušení statiky objektu, měla by tuto práci provádět odborná stavební firma.
