04.03.2025
připravila: Jana Polomová
Otevřený přístup, vizionářské přesahy a láska k surovým materiálům… Studio Oooox proslulo jedinečnou estetikou a schopností objevovat skryté potenciály, ať už jde o secesní byty, industriální lofty či historické hradby. Tvoří prostory, které jsou nejen krásné a funkční, ale především autentické.
Jaká je filozofie vašeho studia?
Pro nás žádný prostor nemá limity, potenciál vidíme tam, kde ostatní vidí překážky. Velmi si zakládáme na osobitém přístupu ke spolupráci s klientem. Nesoupeříme, ale vedeme dialog, jehož výsledkem je jedinečné řešení pro každého klienta. Ukazujeme klientům nové perspektivy a odhalujeme možnosti, které by je ani nenapadly.
V čem tkví vaše osobitost, co je vaší silnou stránkou? Čím může být vaše práce pro zákazníka přitažlivá?
Naší silnou stránkou jsou rekonstrukce, kde vždy hledáme podstatu a kouzlo každého prostoru. Ten nejen, že zachováme, ale vracíme mu původní „lesk“. Milujeme kombinaci moderního designu a přístupu s historickým prostředím. Navíc s námi klienti své představy opravdu realizují. Nekončíme na papíře, ale provedeme je tou nejtěžší fází a to je samotná realizace.
Máte ve svých návrzích konkrétní materiál, řešení nebo prvky, které lze považovat za váš charakteristický podpis?
Rádi pracujeme se surovou ocelí a s betonem v různých podobách. Neomezujeme se pouze na konstrukční prvky, ale atypicky tyto materiály používáme i na nábytku a na detailech.
Co vás nejvíc posunulo? Povedlo se vám něco, čeho si mimořádně ceníte?
Je to pár zcela atypických projektů, které nás formují v naší tvorbě. Společným jmenovatelem je „volná ruka“. První byla spolupráce na „výstavním“ bytě v Pařížské ulici v Praze v rámci projektu Squat ID pro PSN. Tam jsme poprvé dostali naprosto volnou ruku a mohli do secesního domu používat kombinace a techniky do té doby nevyzkoušené. Hlavním motivem bylo, že i zlatá může být vkusná. Dalším mezníkem byla realizace na projektu Vanguard, opět pro PSN. Tady jsme v druhém extrému, a to naprosto surovém industriálním prostoru, který má neskutečně mnoho možností. To je naše srdcovka a moc nás těší, že v tomto projektu v současnosti realizujeme další lofty. Z hlediska rekonstrukce byl naprosto unikátní projekt Hradby, kde jsme dostali k dispozici prostor historického domu, který je součástí hradebních zdí, a od osvíceného soukromého klienta volnou ruku. Mohli jsme tak vytvořit naprosto unikátní prostor s odhalenými historickými klenbami, kombinovat je se surovou ocelí a zároveň restaurovat historické prvky. Asi poslední a opět zcela odlišnou realizací, která se do nás zapsala, je rekonstrukce naší vlastní vily na Lanzarote, kde jsme tvořili s ohledem na místní lidovou architekturu a principy, které nastavil Cesare Manrique.
Foto: archiv studia
Jaký moment práce vás nejvíce těší? Co považujete při realizaci za největší výzvu?
Na začátku každého projektu vidím obrovský potenciál. Pak už je to na přístupu klientů, jak moc nás nechají tento potenciál využít.
Co vaše pracovní vize a očekávání? Kam by se podle vašich představ mělo studio vyvíjet?
Rádi bychom se více rozkročili po Evropě. Milujeme rekonstrukce a právě třeba na Kanárských ostrovech vidím množství objektů, které za rekonstrukci stojí. Zároveň vidím, že zahraniční investoři se rekonstrukcí bojí a raději kupují zcela fádní novostavby, které s místem nemají žádnou spojitost. Poznáte je tak, že mohou stát v libovolné zemi.
Proč bychom měli k realizaci nového domova přizvat odborníky?
Je to asi stejné jako to, že si sami nepíšeme smlouvy. Určitě každý zvládneme najít nějaký ten vzor zdarma ke stažení na webu, ale tento model funguje do prvního momentu, kdy nastane problém. S architekty je to stejné. Taky najdete spoustu inspiračních fotek na pinterestu, dokonce si interiér vytvoříte i pomocí AI, ale zvládnout celý proces realizace je trochu jiná disciplína. My jako architekti tvoříme tak, že za každým návrhem vidíme proces a souvislosti.
Kterou fázi pracovního procesu považujete za nejzábavnější a proč?
Nejzábavnější je návrh a pak fáze, kdy se návrh překlápí do realizace. U naší profese mám ráda fakt, že z každého nápadu je reálný a hmatatelný výsledek. Naše práce má reálnou podobu a to je velmi uspokojivý pocit i přesto, že realizace je náročná jak pro nás, tak pro klienta.
Dá se už ve fázi návrhu a přípravy přemýšlet o udržitelnosti?
Udržitelnost vidím právě v rekonstrukcích. I přesto, že to je disciplína náročná a mnohé investory odradí, výsledek dává smysl. Vtisknout nový život, byť v moderní podobě, starým objektům je podle mě záslužná činnost. Takže ano, v rezidenčním bydlení to smysl dává. Řeší to i otázku nedostupnosti bydlení, bydlení mimo velká centra a oživení dalších míst.
Jaký projekt pro vás byl dosud největší výzvou a jak jste k této výzvě přistoupili?
Rozhodně realizace na Kanárských ostrovech. Počítali jsme s potížemi, protože to je v zahraničí, ale realita byla ještě výživnější než naše nejčernější scénáře. Považuji za úspěch, že jsme to dotáhli do konce a doteď sklízíme obdiv od další kanárských investorů, v jak krátkém čase jsme to zvládli. To totiž není Španělsko, ale Afrika.
Foto: archiv studia
Co vás aktuálně inspiruje a baví a naopak je v současných trendech něco, co odmítáte?
Baví mě cestovat a z toho čerpat inspiraci. To zní jako klišé, ale pokud se člověk umí dívat jinou optikou než jako turista, tak je to neskutečně obohacující. Baví mě používat surové materiály jinak. Co mě naopak nebaví, jsou současné přístupy k úsporám. Rekuperace je něco, co vyloženě nesnáším. Představa, že žiju v nekonečném koloběhu filtrovaného vzduchu, který musím dodatečně vlhčit, mi připadá vhodná pro apokalyptické scénáře. V tom žít nechci. Například klimatizace, která sobecky vyrábí příjemné prostředí „uvnitř“, aby to venkovní ještě více zhoršovala odpadním teplem, mi připadá vyloženě absurdní.
Existuje projekt, který byste si přáli realizovat jen pro sebe? Jak byste k němu přistoupili?
I přesto, že máme takové realizace za sebou už dvě, pořád je co vylepšovat. Takže snít nepřestávám. Já bych pro sebe mohla pracovat pořád, jen bych musela disponovat lepším rozpočtem.
Co vás v poslední době nadchlo ve světě architektury nebo designu? Máte v oboru někoho, kdo vás baví a inspiruje?
Momentálně mě velice baví sledovat tvorbu ateliéru Andyrahman Architect z Indonésie, který neskutečně kreativním způsobem pracuje s cihlou. A pak jsme samozřejmě ponořena do tvorby španělských architektů díky realizaci na Lanzarote.
Jak dnes do designu a architektury promlouvá AI a jaký vývoj v tomto ohledu očekáváte?
Vidím potenciál v tom, aby si klient byl schopný vytvořit interiér pomocí AI třeba u bytu v novostavbě a následně dostal i celý nákupní seznam vybavení. Tam do budoucna prostor pro architekty nebo designéry nevidím. Tam, kde je řemeslo a tvorba rukama, si AI dovedu představit pouze jako „poradní“ hlas.
Udržitelnost vidím v rekonstrukcích. I přesto, že to je disciplína náročná a mnohé investory odradí, výsledek dává smysl. Vtisknout nový život, byť v moderní podobě, starým objektům je podle mě záslužná činnost.
Foto: archiv studia
STUDIO OOOOX
→ OOOOX je architektonické studio Radky a Jakuba Valových. A taky jejich týmu, který ručí za to, že co jste si vysnili a s nimi nakreslili, bude stát a fungovat. Beton se nebude drolit, dvířka lehce zaklapnou a dřevo bude vonět – to je pro ně rekonstrukce nebo stavba. Jejich architektura je pevná a stabilní.
Foto: archiv studia
Osadní 35, Praha 7, tel.: +420 603 703 475, e-mail: oooox@oooox.com
