21.03.2025
připravila: Anna Martinková

V architektuře i v životě oceňují přirozenost, autenticitu a přímočarost. A tak v jejich realizacích ne náhodou figurují historické objekty i zcela moderní interiéry a architektura, anebo rovnou obojí v jednom – jako projekt Nový dům ve starém mlýně, který upoutal pozornost odborníků i evropských médií.

Jaká je filosofie vašeho studia?
Pokud platí, že i malé kousky kvality a harmonie mají pozitivní vliv na celek, má existence naší kanceláře a naší práce smysl. Jsme přesvědčeni, že RDTH jedním z takových kousků skutečně je. Jsme řemeslníci a tvůrci architektury. Naším cílem je vždy zlepšit výchozí stav, doplnit to, co chybí, nebo připravit „živnou půdu“ pro další pozitivní změny.

Foto: Filip Beránek

V čem tkví vaše osobitost, co je vaší silnou stránkou?
Myslím, že jsme pokorní a sebevědomí zároveň. S tímto smýšlením hledáme nejlepší odpověď na konkrétní zadání – individuální řešení šité na míru prostoru, potřebám a přá­ním klienta. Nechceme stavět bezduché budovy a prostory, ale vytvářet autentická místa pro život.

Máte ve svých návrzích konkrétní materiál, řešení nebo prvky, které lze považovat za váš charakteristický podpis?
Snažíme se být otevření různým řešením, která nemají na první pohled společného jmenovatele. Chceme, aby byla logická a přirozená na daném místě, pro daného klienta a za daných okolností. Nesmí být arogantní a nesmí se povyšovat nad to, co už na daném místě je. Naopak, hledáme řešení, která na tyto danosti navazují a nevtíravým způsobem je přizpůsobují a doplňují. Výsledkem je něco, co by se dalo nazvat naším podpisem, něco, co funguje lépe než původně a zároveň vypadá harmonicky. Tato harmonie však nemá předem daná pravidla a může se skládat i z kontrastů, které spolu dobře fungují. Rádi používáme ma­teriály v jejich syrovém stavu, nebojíme se přiznat konstrukční nebo technické prvky a při renovacích často necháváme záměrně vi­dět nedokonalosti starých budov. To vše vy­tváří charakter, a když se nám podaří vybudovat místo s charakterem, víme, že jsme odvedli dobrou práci.

Foto: archiv studiaKterou fázi pracovního procesu považujete za nejzábavnější a proč?
Ve společnosti je poměrně rozšířené klišé, že architektura je úžasná kreativní a zábavná disciplína, že navrhování domů a interiérů musí bavit téměř každého, jen ne každý má prostorovou představivost nebo schopnost kreslit. Lidé jsou přesvědčeni, že vybrat materiály, poskládat je dohromady, aby spolu dobře fungovaly, musí být skvělé. Skutečnost je však od této představy dost vzdálená. Na jedné straně, pokud mluvíme o tvůrčí části naší práce (která tvoří opravdu jen zlomek celkové pracovní náplně architekta), může být velmi intelektuálně náročná, ale to se automaticky nerovná zábavě. Je to proces, který v sobě spojuje mnoho vrstev přemýšlení o různých aspektech návrhu: kontextuálních, provozních, estetických, konstrukčních, finančních, bezpečnostních, technologických, legislativních a samozřejmě klientských. Je to sice skvělé, ale často i bolestivé.

Na druhou stranu je tato práce spojena s nemalou odpovědností a důvěrou, kterou nám klienti vkládají do rukou v podobě investic do našich služeb nebo do samotné stavby, případně spolurozhodování o tom, jak bude vypadat prostředí, ve kterém budou žít, pracovat nebo jinak trávit svůj čas.
To neznamená, že by s námi nebyla zábava, právě naopak. Bez ní bychom se nejspíš zbláznili. Proto hledáme a nacházíme zábavu všude, kde se dá, mimoděk, v průběhu práce, v mezilidských vztazích, v banalitách každodenního života.

Foto: archiv studiaKdyž se podíváte zpátky, co vás nejvíc posunulo?
Původně jsme pracovali tak, že jsme si byli jisti, že naše architektura je prostě skvělá, a snažili jsme se o tom klienty nějakým způsobem přesvědčit. Nedokázali jsme to však sdělit jazykem, který by byl srozumitelný laikům. Hodně nám pomohlo, že jsme se naučili dívat se na architekturu také z hlediska kvality služeb pro naše klienty a neztratit při tom silný autorský přístup.

Jaké jsou vaše pracovní vize a očekávání?
Naším cílem je, aby se RDTH stala jednou z nejžádanějších architektonických kanceláří na českém trhu, pevně etablovanou českou značkou hodnotné architektury evropské kvality.

Proč bychom si měli pozvat odborníky, aby nám pomohli realizovat náš nový domov?
Je důležité si říci, koho můžeme považovat za odborníka. Jsme vyškolení architekti. Máme v sobě zakódovanou architekturu opírající se o multidisciplinární spektrum umění a věd, a to jak technických, tak humanitních. Zároveň známe realitu stavebnictví a související legislativu. Rozumíme pravidlům statiky, technickému vybavení staveb, materiálům, ale i stavebním řemeslům a podmínkám, za kterých jednotlivé části staveb vznikají. V případě potřeby víme, na koho se obrátit ke spolupráci. Řekl bych, že jsme odborníci s poměrně širokými a komplexními znalostmi oboru. Dokážeme pochopit pohled odborníka, ale i klienta. V našem oboru však pracují i nearchitekti, kteří mohou poskytovat některé služby na velmi vysoké úrovni a jejich klienti mohou být s výsledkem jejich práce velmi spokojeni. Záleží na tom, jaký úkol nebo problém řešíte. Zkusím to přirovnat ke zdravotnictví. Když máte nějaký problém, můžete vyhledat pomoc vyškoleného lékaře, ale také léčitele. Neznevažujeme ezoterický přístup. I placebo je lék. Pracuje s psychikou, která je podstatnou složkou zdraví člověka. Jsou však situace, kdy není moudré spoléhat se na sílu myšlenky nebo sugesce. V této lékařské paralele bychom tedy v celé řadě případů doporučovali zapojit odborníky na zdravotní péči. Za ty považujeme vyškolené lékaře s rozsáhlými zkušenostmi, kteří pracují s kvalitní diagnostikou, na základě solidních vědeckých poznatků a dat, přičemž si uvědomují důležitost holistického přístupu, kde je člověk na prvním místě.

Foto: archiv studiaDá se už ve fázi návrhu a přípravy přemýšlet o udržitelnosti? A je to vůbec v oblasti rezidenčního bydlení téma?
Téma vztahu mezi naším způsobem života a udržitelností se stalo nejdůležitějším tématem naší generace a mělo by hrát důležitou roli v každém oboru. Ukazuje se však, že příliš ambiciózní cíle nejsou tak snadno dosažitelné a že na ně nejsme ještě technicky, a obzvlášť mentálně připraveni. To však neznamená, že bychom o ně neměli usilovat, třeba i ve formě dílčích opatření. V oblasti bydlení je poměrně snadno zvládnutelné snižování energetické náročnosti budov s pomocí technologií, jako je rekuperace tepla, fotovoltaika, tepelná čerpadla atd. Největší smysl má myslet na udržitelnost ve fázi přípravy. Pokud se to zvládne špatně na začátku, v dalších fázích se to může jen zmírnit, doladit a prodražit. Nejudržitelnější však je, když se klient rozhodne pro rekonstrukci domu nebo bytu, protože tím jednoduše recykluje a nezasahuje do dosud nezastavěné krajiny. Na rozdíl od toho je, při zachování veškerých výdobytků moderního způsobu života, bydlení na samotě u lesa s udržitelností v principu slučitelné jen velmi obtížně.

RDTH architekti

Foto: Vojtěch Veškrna

→ Kompaktní architektonický tým působí od roku 2017. Věnuje se soukromým projektům – interiérům, novostavbám a rekonstrukcím – i veřejným stavbám. Jednou ze základních hodnot, o niž opírá svou práci, je autenticita odrážející se v respektu k souvislostem každého projektu i v používaných materiálech. Dokonalým zhmotněním této filosofie je realizace přístavby nového rodinného domu ke starému mlýnu, která studiu vynesla nominaci na prestižní slovenské architektonické ocenění CE ZA AR.

Blanická 25, Praha 2
tel.: 773 556 603, 733 355 586
e-mail: info@rdth.cz, www.rdth.cz, @rdtharchitekti, RDTHarchitekti