06.02.2024
připravila: Lenka Saulichová
Interiér bytu na pražských Vinohradech je unikátním příkladem toho, jak lze propojit různé designové styly a tradice do harmonického celku, a současně je i důkazem, že je možné skloubit čistotu a střídmost s pocitem útulnosti. To se podařilo tandemu architektonických studií Archistroj a Atelier Horizont.
Proměna interiéru a provozu bytu vzhledem k budoucím potřebám jeho uživatelů byla hned od počátku hlavním motivem návrhu. Mladá tříčlenná rodina si přála 140 m2 velký byt upravit tak, aby odpovídal způsobu jejich života nejen v čase přítomném, ale i výhledově. Aby ho bylo možné flexibilně přizpůsobovat jejich potřebám. Za zdařilou funkcí nekulhá ani forma.
Foto: Václav Novák
Výsledkem je prostor, který je jedinečný, esteticky působivý a zároveň praktický a účelný. „Téma propojení principů japonského interiérového designu a českých motivů vychází z našeho vnímání klientů. Vzešlo to z diskusí mezi námi architekty a klientem již v prvotních fázích. Jejich záliba v japonské kultuře a obecně cestování v souvislosti s motivy českého chataření a chalupaření, které je jim také blízké, vyplynulo do motivů propojujících obě tato prostředí, oba tyto zdánlivě nesourodé světy,“ uvádí architekt Pavel Paseka. Majitelé toužili po světlém a vizuálně čistém interiéru. Prakticky bylo zakázáno používat černé barvy zejména v doplňcích. Přáli si dosáhnout příjemného domáckého prostředí v současném elegantním designu. „Celý koncept prostoru bytu vnímáme jako odraz životního stylu a charakteru našich zadavatelů.
Foto: Václav Novák
Naše konkrétní ztvárnění jako např. geometrie zakřivených stolů či návrh modifikovatelné stěnové police v předsíni pak vycházel ze specifického způsobu navrhování, který používáme, a to za využití tzv. výpočetního či parametrického designu. Tyto prvky přinášejí do interiéru geometrickou i funkční dynamiku, proměnlivost a adaptabilitu,“ vysvětluje architekt. Než se ale vše posunulo do zdárného finále, museli architekti čelit i komplikacím. V průběhu stavby řešili statiku a zatížení stropních konstrukcí či problémy s elektrickými rozvody v objektu. Ve výsledku tak ale přispěli ke zkvalitnění celého bytového domu.
Foto: Václav Novák
Dispoziční řešení interiéru vychází z limitů původní dispozice rekonstruovaného bytu. Lineární orientace je využito pro optimální rozmístění rozdílných funkčních provozů. Na centrální chodbu jsou směrem od vstupu do bytu navěšeny místnosti plnící funkci šatny, toalety, technické místnosti, prádelny a koupelny. Chodba je koncipována zároveň jako úložný prostor, což zajišťují rozsáhlé vestavěné truhlářské skříně na straně jedné a modifikovatelná policová stěna na straně druhé. Charakter chodby byl důležitým motivem celého návrhu. Centrem interiéru je hlavní obytná místnost o výměře 51 m2, která je koncipována jako maximálně otevřený prostor, v němž se prolínají provozy kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Přirozené křivky pohybu uživatelů tohoto prostoru byly inspirací k návrhu zaoblených prvků velkorysého kuchyňského ostrůvku, hlavního jídelního stolu a menšího stolku konferenčního. Právě tyto elementy v prostoru přispívají k volnosti pohybu a využívání hlavní místnosti. Harmonický pocit v interiéru podtrhují také početné interiérové rostliny. „Všechny zajímá strom (fíkovník) uprostřed jídelního stolu a jeho údržba. Běžnou zálivku lze uskutečnit skrze prostup v desce, kde je dost místa. Pro větší péči (hnojení, výměna substrátu apod.) je jídelní stůl navržen ze dvou samostatných segmentů. Ty jsou do sebe zaklesnuty a zaaretovány v místě pod stolní deskou. Truhlářsky je vše zhotoveno velice přesně a prakticky neviditelně, eleganci stolu toto dělení nepoznamenalo,“ dodává architekt. Na hlavní obytnou místnost navazují dva pokoje.
Foto: Václav Novák
Ložnice, v níž je jedna stěna ponechána v původním stavu hrubé oškrábané omítky, byla restaurátory pečlivě obnovena. A pracovna, která je od obývací části oddělena velkými dvoukřídlými posuvnými dveřmi. Tento pokoj se však může jednoduše stát rozšířením hlavního obytného prostoru. Pracovna je připravena na funkci dětského pokoje a v prostoru arkýře je doplněna o vestavěnou pohovku, která slouží zároveň jako úložný prostor a lůžko pro hosty.
Adaptabilita užívání a provozu jednotlivých místností i navržených prvků byla klíčová pro dlouhodobý komfort života v tomto bytě. Jsou zde použity prvky inspirované současnou japonskou tvorbou v podobě jednoduchých linií, použití přírodních materiálů, střídmosti a v barevném sjednocení či využití volných prostorů s centrálně umístěnými prvky pro setkávání a stolování. Tradiční české motivy jsou zastoupeny v podobě ručně vyráběných dekorativních keramických obkladů, přírodních designových svítidel či tradičního českého nábytku a dodávají interiéru na hřejivosti.
Tento mimořádně zdařilý interiér je dílem spolupráce architektů Pavla Paseky, Martina Žatečky, Františka Bosáka a Jolany Bosák Macháčkové. Od mezinárodní poroty získal i zasloužené ocenění v soutěži Interiér roku.
Foto: Václav Novák
Ing. arch. Pavel Paseka
architekt
„Od začátku jsme chtěli vytvořit místo architektonicky střídmé, přehledné, a zároveň útulné a příjemné. Téma propojení principů japonského interiérového designu a českých motivů tomuto záměru ideálně vyhovuje. Zároveň vychází z našeho vnímání klientů, jejich životního stylu a zálib,“ vysvětluje architekt.
Spolupráce ateliérů Archistroj a Horizont je odzkoušená na celé řadě projektů různých měřítek od interiérové tvorby přes návrhy rodinných a bytových domů až po veřejné stavby a urbanistické celky. Ve všech těchto projektech se architekti snaží pečlivě analyzovat klientské požadavky a za použití současných technologických možností v procesech navrhování nerecyklovat architekturu let minulých, ale naopak vytvářet návrhy reagující na konkrétní aktuální potřeby.
Foto: Václav Novák
