12.12.2024
připravila: Edita Erbsová
Za zdmi jedné olomoucké vily se neskrývá jen dům, ale symfonie života. Historie a současnost tu tančí v harmonickém duetu, funkčnost se snoubí s hravostí a elegance s útulností. Je to prostor, který žije, dýchá a pulzuje rytmem života osmičlenné rodiny, která v ní našla svůj domov.
Nedaleko centra univerzitního města Olomouc ve Wellnerově ulici se nachází vila, kterou pravděpodobně navrhl významný architekt a urbanista Bohuslav Fuchs, jak dokládají záznamy historika profesora Pavla Zatloukala. Vila v 90. letech kvůli nevhodně provedené rekonstrukci, která nerespektovala její funkcionalistickou identitu, ztratila svůj původní lesk.
Foto: Roman Mlejnek
Naštěstí se jí v novém miléniu podařilo navrátit zašlou slávu díky citlivé rekonstrukci pod vedením Mgr. Reného Mohyly a olomouckého ateliéru StudioPAB. Dnes je vila poctou funkcionalismu a modernímu českému designu, citlivě sladěnému s duchem 30. let a potřebami velké rodiny.
Foto: Roman Mlejnek
Reinkarnace vily
Za přispění ateliéru StudioPAB a autorky interiéru Ing. Jany Trunda z ateliéru Mimokolektiv se vila znovuzrodila jako fénix z popela. Autorka interiéru stavbu poprvé navštívila ve chvíli, kdy z vily zbylo pouze přízemí a podle upraveného projektu včetně nástaveb a přístaveb ho znovu stavěli cihlu po cihle.
Foto: Roman Mlejnek
Z původního skeletu vyrostla čtyři obytná podlaží plná života, protože v domě žijí dva dospělí s šesti dětmi. Autorka interiéru hledala spojení s tvorbou a duchem doby, a tak interiér vzdává hold funkcionalistickým principům, jež se prolínají s minimalistickými prvky a autorskými detaily.
Jemné narušení harmonie, hra s barvami a osmi různými druhy kamene dodávají prostoru dynamiku a hravost. Jana Trunda zachovala autentičnost materiálů a struktur, ale zároveň experimentovala s tvary nábytku, přičemž často volila zaoblené linie a opakující se motivy.
Foto: Roman Mlejnek
Barevná symfonie v duchu 30. let
Každý kout interiéru vypráví příběh – příběh barev, které se tu prolínají a doplňují a které zdaleka naslouží jen k estetické potěše. Každá z barev má svou symboliku a dokresluje jedinečnou atmosféru, která v tomto domě panuje. „Přízemí vily jsem držela v černobílé. Zelená barva je ve vile barvou přechodu zeleně z exteriéru do interiéru. Modrá barva symbolizuje nebe a vzestup k němu, bledě modrá je doplněná o tvarosloví oblaků. Dynamická červená je barvou majitelova temperamentu a hřejivé atmosféry rodinného krbu, něžná růžová pak oblíbenou barvou dívek,“ říká Jana Trunda.
Foto: Roman Mlejnek
Prozradila také, že koordinace tak rozsáhlého domu vyžadovala důkladné plánování a úzkou spolupráci a souznění s rodinou, která se se proměnila v inspirativní cestu přátelských kompromisů a jedinečné synergie. Výsledkem je interiér, který nese jasný otisk individuality rodiny, a přitom ctí ducha funkcionalismu, ve kterém je celý dům postaven.
Vila je tak jedinečným příkladem moderního bydlení, které osloví milovníky historie i designu.
Foto: Roman Mlejnek
Zadejte se, prosím
Každý oblouk, každá křivka v tomto interiéru je jako tón v symfonii znějící po celém domě. Motiv ohybu funkcionalistické trubky se prolíná všemi prostory. Pro dospělé tančí v elegantním chromu, zatímco pro děti se oblékají do sytých barev, které dodávají prostorům určeným právě pro děti hravost, aniž by je zbavily elegance.
Foto: Roman Mlejnek
Oslovuje mě měkký rytmus linií působící uvolněným dojmem, který je pak náhle příjemně narušen energií a dynamikou červeného jídelního stolu. Baví mě i virtuální procházka domem, která připomíná procházku galerií, kde exponáty nevisí pouze na stěnách, ale prostupují každý detail. Každý kus nábytku, každé dokonalé svítidlo a každý obraz se stává součástí promyšlené kompozice. Jsou jako tiší svědci životů a emocí, které se v tomto domě odehrávají, a domu dodávají duši a hloubku.
MIMOKOLEKTIV
Ing. Jana Trunda
→ „K návrhu interiéru jsem přistupovala s respektem k funkcionalismu a užitému umění 30. let. Přeci jen, navrhovat interiér Fuchsovy vily ve mně vyvolávalo od počátku jistý pocit zodpovědnosti. Největší důraz jsem kladla na detail a atypickou autorskou výrobu. Hledala jsem spojitost své tvorby a funkcionalismu. Do vily jsem implementovala prvky minimalismu a následně úmyslně narušovala jejich harmonie, experimentovala a vytvářela různá překvapení či vtipy. Jak tomu bylo i ve funkcionalismu, nebála jsem se použití sytých barev a výrazných struktur kamene, kterých se ve vile použilo hned osm druhů. Jsou to s výraznou ořechovou a jasanovou dýhou a teracem – až na dvě výjimky – jediné použité vzory v domě. Při navrhování jsem držela pravdivost použitých materiálů a struktur.“
