11.04.2023
připravila: Lenka Saulichová
Touha po pěkném bydlení se zahradou, kde bude možné každému dítěti vytvořit vlastní pokoj, odstartovala stavbu solitérního domu nedaleko Prahy. Plán interiéru se rodil ještě před jeho výstavbou, proto mohla architektka Veronika Pánková zasáhnout do vnitřní dispozice tak, aby byl výsledný efekt co nejlepší a plně akceptoval přání majitelů.
Foto: Lukáš Hausenblas
Samotná stavba domu zasazená do mírně svažitého pozemku nebyla nijak snadná. Aby se docílilo efektu otevřeného prostoru s přiznanými trámy stropu nad hlavním obytným prostorem s kuchyní, který má nad sebou otevřenou galerii s pracovnou, potýkala se se složitějšími stavebními detaily. Při zrodu domu byl kladen důraz na jeho praktičnost, nadčasovost a udržitelnost. „Požadavkem byl interiér moderní, ale ne trendový, který se za pár let omrzí. Snad ve všech realizacích se držím pravidla použití neutrálních barev a využití přírodních materiálů, které umějí stárnout a budou pěkné i za mnoho let. To platilo také u této realizace. Sami klienti mají dobrý vkus, nebylo těžké se shodnout,“ vysvětluje architektka. V domě je hodně přiznaných konstrukcí a jsou tu různě provázané výšky stropů.
Foto: Lukáš Hausenblas
Jeho dispozice se měnila jen drobnými zásahy. Největší změny se odehrály v uspořádání koupelen. Větším zásahem bylo i protažení uzavřené vysoké části kuchyně až po horní podlaží galerie. V návrhu byla kuchyň původně ukončená v běžné výšce. To by ale nevypadalo dobře ze spodu ani z otevřené galerie nad prostorem. Kvůli stabilitě je na boku vyzděná nová příčka. Z galerie je pak její stěna využitá jako knihovna a úložný prostor. Také před pokoji na konci chodby nad dětskou šatnou došlo k vytvoření dětské skrýše. Na boku krajní skříně je osazen žebřík a nad skříněmi jednoduchý dřevěný strop se sítí proti pádu dolů, kde mají děti své tajné útočiště. Ještě před žebříkem pak visí gymnastické kruhy.
Majitelé si přáli položit dlažbu téměř po celém domě s výjimkou dětských pokojů. Volba samotné krytiny určila i navazující použití materiálů a povrchů na stěnách a nábytku. Dlažbu v dekoru betonu tak na zvolených kusech nábytku doplňuje přírodní dýha. A když už dýha, tak netříděná, aby bylo cítit, že jde o přírodní dřevo, které si dobře rozumí se stropními trámy ošetřenými stejným olejem. Dominantou prostoru jsou i skleněné prvky, kterým bylo věnováno hodně pozornosti v detailech provedení, například v kotvení horního zábradlí tak, aby byl výsledek co nejčistší, ale i praktický pro úklid. „S majiteli jsme se jednohlasně shodli na černých detailech jak kotvicích prvků, tak i dělení velké prosklené příčky s dveřmi mezi chodbou a hlavním prostorem. Bez dělení by ostatně příčka byla i nebezpečná, čistě čiré sklo by některé z návštěv jistojistě způsobilo rozbitý nos,“ komentuje vývoj událostí při zrodu interiéru architektka Pánková.
Na některých zdech se objevuje stěrka v imitaci betonu, zejména tam, kde bylo třeba zajistit odolnost proti vodě a otěru, například na stěně v kuchyni, kolem krbu nebo v koupelnách. Interiér je protkán elektroinstalačními „střevy“ systému chytré domácnosti KNX. Ten umožňuje volbu nastavení světelných scén podle potřeb, které se mohou s lety života v domě měnit jen svým nastavením v řídicí jednotce.
Foto: Lukáš Hausenblas
Výhledově majitelé počítají s obměnou dětských pokojů, jak už to bývá u pokojů pro děti různého věku v různých fázích jejich života. Částečně bude ještě třeba zařídit také pracovnu na galerii, která je v současnosti využívána jako herna.
Foto: Lukáš Hausenblas
Po půlročním užívání domu rodina oceňuje nejen design, útulnost a vzdušnost prostředí, ale i materiály a praktičnost zvoleného řešení in-te-rié-ru. Všem manželé svorně doporučují, aby neváhali před realizací oslovit osoby, které se návrhy odborně zabývají. Pochvalují si útulné koupelny s vysokým stropem. Původně o tomto řešení pochybovali, ale nelitují, naopak jsou nadšeni. Oceňují dětské pokoje i skvělé rozdělení šaten na dětské a dospělé. Prostě, bydlí se jim krásně!
Foto: Lukáš Hausenblas
Ing. arch. Veronika Pánková
studio Vepa Architecture
„Tak jako u každé zakázky jsme si na začátku spolupráce s investory probrali jejich představy, co vše od interiéru očekávají, co vše má obsahovat, které místnosti a s jakými funkcemi. Také jak moc mohu měnit dispozice a do čeho všeho lze zasahovat,“ zmiňuje Veronika Pánková, pro niž je její profese vášní a radostí. Od mala věděla, že vymýšlení a tvoření prostředí, které nás obklopuje, je něco, co ji nikdy nepřestane fascinovat a bavit. Po studiu pražské architektury na ČVUT, stáži v zahraničí a několika letech zkušeností ve větších ateliérech založila vlastní studio VEPA Architecture. Do svých návrhů se snaží vnést funkčnost i estetiku. Výsledky přinášejí účelnost, praktičnost a nadčasovost, které se ani za pár let neomrzí. Na důvěře založenou komunikaci považuje za nezbytnost, stejně jako spolupráci s šikovnými kolegy, řemeslníky a dodavateli.
Foto: Lukáš Hausenblas
