08.02.2021
připravila: redakce
Zahraniční byty mohou být zdrojem obdivu, údivu, nepochopení i inspirace. Často vycházejí z jiných tradic, odlišné kultury, respektují jiné prostředí.
Jaké emoce vzbuzuje vybraný interiér u vás?
ŠTĚPÁNKA DUCHKOVÁ, moderátorka
Začnu pozitivy. Malá hezká kuchyň, ve které se toho ale určitě dá hodně uvařit. Světlo zvenku, krásný dřevěný stůl, nad ním parádní svítidla. Tak podobně to vypadá i u mě doma. Jen ty bílé židle a krémovou sedačku bych musela rychle odstranit. Počítám, že do týdne by bylo zřetelně čitelné, co měly moje děti k večeři. Skvělý nápad je vymalování pastelovými barvami v geometrických tvarech. Miluju šedivou barvu v interiéru a šedivá koupelna je můj sen. Nadchl mě čtecí koutek.
Foto: archiv redakce
Z fotek není poznat, jestli je stěna pokrytá tapetou nebo kamenem, ale vypadá to krásně. Opět moje oblíbená šedivá. A zákoutí zdobí kytky, na kterých je vidět, že je někdo s láskou pravidelně zalévá. To by u nás doma byl možná trochu problém. Ovšem svítidla žárovky v ložnici, v kuchyni i v obývacím pokoji na mě dýchly stísněnými socialistickými časy. Moje maminka pracovala jako úřednice v pražské továrně Pragovka a tam taky všude visely žárovky. To bych si doma připadala, jak když mi právě začala směna na kovárně. Takže jestli mi někdy někdo nabídne bydlení v tomto bytě, žárovky poputují do tříděného odpadu.
Foto: archiv redakce
RADKA VALOVÁ, architektka
Jako první mě napadá – barevný minimalismus – a to dokonce i přesto, že byt jinak nijak minimalistickým dojmem nepůsobí. Líbí se mi hra barevných ploch v kompozicích, přesahy barevných ploch na dveře.
Foto: archiv redakce
***
Byt o rozloze 130 m2 charakterizuje především výrazná barevnost. Architektka Francesca Melchiorre pracuje se skutečností, že barvy mají moc ovlivnit naši náladu, pocity i chování. Denní část tvoří hlavní obytný prostor propojující několik funkcí, který byl otevřen odstraněním původní příčky. Dřívě oddělená, zbytečně prostorná předsíň byla zmenšena a z její větší části vznikla technická místnost a praktická komora. Zároveň se otevřela do hlavního prostoru a oddělena je nyní především opticky, a to sytě modrou výmalbou stěn, stropu, podlahy, dveří a dokonce i radiátoru.
Foto: archiv redakce
Kromě výrazné barevnosti je pro tuto realizaci zásadní také práce s umělým osvětlením, které zde „čaruje“ dokonce i když je zhasnuto – například v podobě nástěnných disků poslušně následujících přímou linii výmalby nebo naopak ve formě odvážných solitérů jemně narušujících veškerou pravidelnost.
