20.07.2024
připravila: Sabina Bařinová
Staré Město pražské umí sebrat dech. Tajemné uličky jsou důkladně olemovány vysokými měšťanskými domy, kolem kterých kráčely velké dějiny. Většina z těchto nápadně dekorativních staveb je ve skutečnosti mnohem rozsáhlejší, než se může na první pohled z venku zdát. Za zdobnými průčelími se skrývají prostorově štědré průjezdy, charismatická nádvoří i překvapivě vzdušné byty.
Za jednou z barokních fasád v nedávné době vznikal také další byt pod taktovkou Desira Studia Radky Šrámkové. „Jednalo se o projekt, pro který jsme měli přesně daný termín dokončení – na návrh i kompletní dodání jsme měli pouhé dva měsíce. Vše jsme vymýšleli a realizovali na žádost zahraničního investora, se kterým spolupracujeme už delší dobu. Díky předchozí spokojenosti jsme dostali úplně volnou ruku, a tak jsme k interiéru mohli přistoupit skutečně autenticky,“ prozradila autorka návrhu úvodem.
Výzva v čase
Mezonetový bytový prostor se nachází ve třetím patře historického domu, který podle prvních zmínek na místě stojí už od roku 1400. Právě díky historickému charakteru stavby samotné i okolní městské zástavby byly veškeré úpravy a s nimi spojené logistické operace na místě o poznání složitější. „Určité omezení pro nás představoval už jenom přístup do domu a problém byla také (ne)možnost parkování v okolí. Jediná trasa do bytu pak vedla po dobře zachovalém historickém schodišti.
Foto: Antchors Aweigh Photography
Vynést po něm do třetího patra například velkoformátový obklad k umístění za televizi tak bylo extrémně náročné,“ vysvětlila úskalí Radka. Před jejím zásahem prošel byt částečnou rekonstrukcí asi dva roky nazpět. Tehdejší majitel se ovšem moc nezabýval interiérem. „S naším návrhem jsme navazovali na částečnou rekonstrukci. Udělali jsme dílčí dispoziční změny – prostor jsme ještě více otevřeli, aby se provzdušnil. Díky tomu se lépe propojila celá středová obytná část.“
Foto: Antchors Aweigh Photography
Středobod v černé
V rámci zásahu do interiéru se Radka se svým studiem zabývala pouze spodním patrem mezonetového bytu – pro investora to byla naprostá priorita a omezené časové možnosti ani větší rozmach neposkytovaly. Základem všeho bylo zaměřit se primárně na vizuální a pohledové prvky, která však budou schopny původní interiér proměnit k nepoznání. „V rámci studie i následné realizace bylo třeba pracovat s materiály a technickými řešeními, které byly dostupné v krátkém časovém horizontu.
Foto: Antchors Aweigh Photography
V souladu s tím jsme se zaměřili především na kontrast stěn a materiálů – vzhledem k tomu, že prostor je sám o sobě hodně prosvětlený, zvolili jsme vizuálně dominantní tmavou kuchyň. Podobně jsme přistoupili také k centrální stěně prostupující obytným prostorem – dostala černý nátěr a v jedné části jsou do ní integrovány také černé dveře do ložnice,“ popsala interiérová designérka. Stěna samotná funguje jako významné vizuální uzemnění, skvělý doprovod jí pak poskytují charakteristické industriální prvky, ohromná kovová prosklená příčka, lokálně využité kamenné obklady i všudypřítomné dřevěné podlahy.
Foto: Antchors Aweigh Photography
Budiž světlo
Velkou pozornost autorka interiéru věnovala také osvětlení. „Vzhledem k tomu, že se jedná o historický byt, má velmi vysoké stropy – v mezonetové části až šest metrů! Zvlášť zábavný byl výběr svítidla nad jídelní stůl. Rozhodli jsme se instalovat netradiční světlo.
Foto: Antchors Aweigh Photography
Je to v podstatě taková flexibilní světelná trubice, kterou je možné tvarovat podle potřeby. Vznikla tak úžasná dominanta, která vyplnila podstatnou část světlé výšky nad rámec běžných standardů.“ Nadstandardní výšku si mimo jiné užil také stěrkař, který na celou výšku stěny aplikoval travertinovou stěrku. „Pro práci ve vyšších polohách si musel na ty trámy položit paletu a pracoval z ní. Skoro jako Michelangelo při malbě na strop Sixtinské kaple,“ pousmála se Radka.