05.06.2023
připravila: Lenka Saulichová

Byt v historické zástavbě pražských Nuslí měl nevyhovující dispozici. Bylo ho třeba přizpůsobit současným požadavkům bydlení mladé rodiny. Novým uspořádáním a obohacením interiéru o atypické prvky vznikl prostorný a velmi nevšední moderní byt, který si ke svému životu vytvořili architekt Ondřej Janků ze studia Collarch a výtvarnice Lenka Kucháreková.

Dlouhý, ale úzký obývací pokoj směrem do ulice je nyní rozčleněn na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu. Nová příčka mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou je vyzděna skleněnými tvárnicemi, díky nimž je koupelna prosvětlena denním světlem, přestože nemá vlastní okna. Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dál do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují v koupelně dostatek světla, ale i soukromí. „Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, cenzurované,“ upřesňuje architekt Ondřej Janků.

Foto: KAROLÍNA MATUŠKOVÁ, MICHAL JANKů a COLLARCH

Stísněné místnosti byly sjednoceny v jeden velký obytný prostor. Zádveří nahradila kuchyň. Příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem zmizela, nahradil ji kuchyňský ostrůvek. Vznikl tak velkorysý a vzdušný interiér s nevšedním výrazným prvkem – metr hlubokou šatní skříní, která je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Efekt olejové skvrny se během dne mění s množstvím světla v místnosti. „Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíš rušivým dojmem. Opak je ale pravdou. Pohled na plechovou stěnu je velmi uklidňující. Barevně ladí s dřevěnou podlahou a odraz plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu. Hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent,“ vysvětluje architekt a pokračuje: „Roh šatní skříně je obložen tónovaným zrcadlem. Částečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě. Originální kazetové dřevěné dveře se v bytě nedochovaly. Získali jsme ale obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnu a ložnici a také na WC.“

Foto: KAROLÍNA MATUŠKOVÁ, MICHAL JANKů a COLLARCH

Stěny bytu jsou jen lokálně vyspraveny a natřeny jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní skvrnité textury. Podlaha ložnice je původní. Prkna jsou jen nově zbroušena a navoskována. Krytina podlahy v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni je položena nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC byly využity zbytky původní dlažby a doplněny betonovou stěrkou. Černošedý odstín podlahy v kuchyni opticky navazuje na kuchyňskou linku s pracovní deskou. Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky v horní části slouží jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je rovněž využíván jako sklad.

Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo exponované v rohu obývacího pokoje. „Rozhodli jsme se ho nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou,“ vysvětluje architekt. Zabírá méně místa v obýváku než klasicky vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale i zajímavě mění jinak rušivý prvek dispozice v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru kýžený akustický prvek. „Při vypouštění vany nebo pračky sousedů nad námi máme v obývacím pokoji příjemný šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíš uklidňující,“ chválí si nápad Ondřej.

Obývací pokoj je doplněn polohovatelnou stropní lampou. Lze tak libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit. Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu. Tvoří jemnou oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony specificky pro tento byt, je opatřilo vtipným „šmírovacím pruhem“ – průsvitným kusem textilie ve výšce očí, kudy lze nakukovat do ulice, i když jsou záclony zataženy.

V interiéru zaujmou i další netypické prvky jako betonové závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které pár společně vytvořil ve své dílně. Ve výsledku se byt jeví jako citlivá kombinace původního historického interiéru se současným, lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.

Foto: KAROLÍNA MATUŠKOVÁ, MICHAL JANKů a COLLARCH

Ondřej Janků

Architekt, studio Collarch

„Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo exponované v rohu obývacího pokoje. Rozhodli jsme se ho nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou,“ vysvětluje architekt Ondřej Janků ze studia Collarch. Jde o platformu spojující architekty a mladé profesionály se zkušeností z mezinárodních architektonických kanceláří a akademických výzkumných institucí. Zaměřují se na atypická řešení s vyváženým mixem pragmatismu, jednoduchosti a specifického designu. Věří v Gesamtkunstwerk a blízkou spolupráci s řemeslníky, umělci a designéry. Hledají nové alternativní přístupy k navrhování a nebojí se nekonvenčních řešení.

Foto: KAROLÍNA MATUŠKOVÁ, MICHAL JANKů a COLLARCH