17.08.2020
připravila: Veronika Motyčková

Proč dát přednost rekonstrukci před developerským projektem, obzvlášť v době, kdy právě novostavby rostou jako houby po dešti? Pro architekta může jít o radost i výzvu zároveň, pro klienta o jedinečné bydlení s investičním potenciálem.

Architektka Barbora Mluvková se svými kolegy z ateliéru Konceptual si s nemovitostí, která se nachází v pátém patře činžovního domu ze 40. let 20. století, vyhrála tzv. od základu. Vždyť ji taky pomáhali investorům vybírat. Co přesně hledali a jaké nástrahy museli v době realizace překonávat, a nejen o tom jsme si právě s hlavní architektkou povídali.

Foto: Josef Neumann

Jakou představu o nemovitosti měli vaši klienti?

Mezi hlavními požadavky bylo najít nemovitost v lokalitě Prahy 6, ke které mají vztah. Přáli si byt o rozloze alespoň 100 m2 z doby druhé světové války a starší. Chtěli najít nemovitost, která bude charakterem zcela odlišná od moderní architektury. Hledali jsme objekt se zachovanými dobovými prvky nebo variantu, kde bychom byli schopni pracovat s replikami původních prvků. Repasemi parket, špaletových oken či kazetových dveří jsme chtěli docílit atmosféry interiérů předválečné doby.

Jak moc se změnila hodnota takových nemovitostí od doby realizace?

Klienti nemovitost pořizovali zhruba čtyři roky zpátky a tenkrát byly takové byty celkem dostupné, v dnešní době jich je už skutečně málo a přímo úměrně s nedostatkem roste i jejich hodnota. Jedná se o velmi zajímavý typ nemovitosti. Stává se, že mnoho lidí se v první fázi nezalekne ceny, ale spíše investic do rekonstrukce. A právě tento důvod může klienty od koupě odradit.

Foto: Josef Neumann

Stává se v takovém případě využití služby architekta, která zahrnuje konzultace při výběru nemovitosti, téměř nezbytnou investicí?

Je to dobrá cesta, obzvlášť pokud s tímto segmentem má architekt zkušenosti. Klienti si nekoupí nemovitost, ze které by byli později zklamaní. Ze zkušenosti také vím, že jakmile klienti vybírají takový typ nemovitosti bez architekta, velmi často ji odsoudí i přesto, že má velký potenciál, anebo naopak. Mnohdy mají technicky nerealizovatelné představy.

Jaký byl největší zásah?

Zásadní byla změna dispozice. Byt je orientovaný na slunný jihozápad a původní dispozice byla pro období čtyřicátých let typická – tři samostatné pokoje orientované do ulice, z nichž dva byly průchozí, čtvrtý pokoj, kde dříve bývala kuchyně, byl orientován do vnitrobloku. Podivně malá koupelna, komora, spižírna, a především uživatelsky nevyužitá chodba, která velikostí odpovídala rozloze garsoniéry. My jsme využili nádherného rohového okna do ulice a propojili jsme dva pokoje ve velkou obývací místnost s kuchyní. Třetí pokoj orientovaný do ulice slouží jako dětský pokoj, aktuálně jako pokoj pro hosty. Ložnici jsme umístili do vnitrobloku, tímto krokem jsme klientům zajistili klid namísto ruchu z ulice a také přístup na balkón přímo z ložnice. Ten byl v původním schématu součástí kuchyně. Z malých koupelen a komor jsme vytvořili dvě plnohodnotné koupelny, jednu přímo u ložnice majitelů a druhou poblíž dětského pokoje.

Foto: Josef Neumann

Měli klienti nějaké speciální přání?

Právě ty zmíněné úložné prostory byly jedním z mála přání. To jsme dodrželi například i v kuchyňské zóně, kde lze téměř všechny spotřebiče uschovat. Druhým přáním bylo repasování oken a parket. Bohužel při samotné realizaci jsme byli vlivem kvality parket a skladbou pod nimi nuceni položit nové parkety. Ani okna se nám nakonec nepodařilo zachránit, nicméně repliky, které jsme zajistili, byly schváleny památkáři a vypadají velmi autenticky. Důležitým požadavkem ze strany klientů, který v mnoha ohledech realizaci brzdil, byla například montáž klimatizace a její nezbytné napojení na venkovní jednotku na střeše, aby vše bylo dle náležitostí památkářů a v neposlední řadě odsouhlaseno členy SVJ.

Bylo by v obou případech repasování nákladnější nebo pracnější?

My s kolegy máme celkem velké zkušenosti s repasováním, ale taky víme, že jsou dva typy klientů. Jedni, kteří chtějí bydlet v bytech s historickým nádechem a oceňují jistou omšelost a autentičnost a to, že jim po nějaké době po repasování začne podlaha lehce vrzat, pro ně není závadou. Poté jsou klienti, kteří si přejí, aby interiér vypadal jako původní, ale aby „nevrzal“. U těchto klientů, pro které jsme v minulosti realizovali již několik rozsáhlých zakázek, jsme si byli jistí výměnou.

Foto: Josef Neumann

Byly právě dubové podlahy odrazovým můstkem pro kompletní schéma materiálů?

Dubové dřevo, z něhož jsou vyrobeny původní parkety, se stalo sjednocujícím prvkem interiéru. Ke dřevěné podlaze jsme zvolili jemnou barevnost v odstínech bílé a krémové šedé. Pohovka v sytě modré barvě působí jako barevný akcent v daném prostoru, stejně jako výrazný kuchyňský ostrůvek s velkoformátovou dlažbou. Interiér jsme nechtěli zaplňovat výraznými prvky, protože jsme věděli, že si majitelé budou chtít interiér doplnit o starožitnosti i umělecká díla, a proto jsme věnovali velkou pozornost množství a vzhledu dalšího solitérního nábytku, v obou případech jsme byli umírnění. Co však má vystupovat do popředí, je jídelní stůl z ořechového dřeva s dobovými židlemi Thonet.

Bylo těžké vybrat a zkombinovat dobový nábytek s moderními prvky?

Jeden aspekt je vhodnost daného nábytku k designovému záměru, ale tím druhým, komplikovanějším aspektem je komfort, který je od nábytku vyžadován. A pravdou je, že co klient, to zcela odlišný názor. Někteří klienti chtějí vyšší, jiní nižší, jiní hluboký posed. Speciálně výběr sedacího nábytku, ať už má být hypermoderní, či dokumentovat nějakou dobu, zabírá nejvíce času. Nicméně s tímto souvisí naslouchání potřebám klientů, jak chtějí bydlet, jaké mají nároky, to vše je zásadní pro práci architekta. Architekt poskytuje službu. Architekt není člověk, který diktuje, jak má kdo bydlet. Architekt má naslouchat svým klientům a jejich přání zhmotnit do podoby estetického a funkčního díla.

Foto: Josef Neumann

Ing. arch. BARBORA MLUVKOVÁ

Jednatelka a hlavní architektka ateliéru Konceptual

„Jedná se o velkoryse pojatou rekonstrukci, která si klade za cíl propojit více funkčních zón, výrazně otevřít obytný prostor a nabídnout pohodlí a praktičnost. Díky velkým dispozičním zásahům se nám podařilo vytvořit čistý, bílý prostor s výraznými geometrickými detaily ve stylu čtyřicátých let minulého století,“ hodnotí Barbora Mluvková realizaci, na které spolupracovala s architektkami Petrou Holasovou, Lucií Opluštilovou a Ivanou Dušičkovou a stavebním inženýrem Karlem Stejskalem, a k zásahu do dispozice dodává: „Velkým benefitem této přestavby je záměrně předimenzované množství úložných prostor, které jsme získali využitím nábytku na míru napříč rozlehlou chodbou. Mohli jsme tak ponechat obytné místnosti vzdušné, s minimem úložného nábytku.“

WWW.KONCEPTUAL.CZ